O Ralsku

Předmětem zájmu projektu je území, které je dnes městem Ralsko. Dnešní město Ralsko bylo založeno v lednu 1992, kdy došlo k sloučení 9 osad převážně na území bývalého Vojenského výcvikového prostoru v jeden správní celek: Kuřívody, Boreček, Horní Krupá, Náhlov, Hradčany, Ploužnice a sídliště Hvězdov. Svébořice a Jablonec (Jabloneček) byly po pobytu sovětských vojsk téměř srovnané se zemí a zůstávají neobydleny. 

Bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko byl o něco větší, rozprostíral se na ploše 250 km2 mezi Českou Lípou, Stráží pod Ralskem a Mnichovým Hradištěm.

Po Mnichovu v roce 1938 bylo území součástí německého záboru (Sudety). Hranice s nově vzniklým protektorátem vedla těsně za Jablonečkem (dnes zaniklou vsí na okraji města Ralsko). Část prostoru mezi Novým dvorem a Mimoní si pronajal od místních sedláků v letech 1942 - 3 po žních Wermacht, resp. Afrikakakorps, který na písčitých polích cvičil střelce panzerfaustu a panzerschrecku. Německý Wehrmacht v roce 1945 vybudoval letiště u Hradčan. Letiště bylo poté poškozeno americkými nálety a po skončení války dokončeno Československou armádou. Sovětská armáda v 80. letech zvětšila přistávací dráhu na celkovou délku 2,7 km a šířku 90 m, aby na ní mohl přistát raketoplán Buran. 

Letiště v Hradčanech patřilo k největším ve střední Evropě.

Československá lidová armáda během příštích let vybudovala v Ralsku další vojenská zařízení; výzkumný polygon pro testování různých druhů munice, muniční sklady, tankové střelnice Židlov a Bělá, garáže pro tahače jaderných hlavic a v neposlední řadě přísně utajované sklady jaderných hlavic.
Po invazi a následné okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy roce 1968 obsadila Ralsko až do roku 1991 sovětská armáda. V oblastech, kde přímo působily vojenské jednotky (asi 25% z celkového území Ralska), se na krajině a přírodě podepsala bezohlednost sovětské armády vůči životnímu prostředí. Například v prostoru letiště Hradčany bylo na různých složištích skladováno množství pohonných hmot, raketových paliv, olejů a chlorových látek  a to způsobem, který neodpovídal technickým normám. Důsledkem je silná kontaminace zemin a podzemních vod ropou, těžkými kovy a dalšími životu nebezpečnými látkami. 

V letech 1993 až 2004 proběhla asanace bývalého vojenského prostoru, během které bylo nalezeno a zlikvidováno přes 120 tisíc kusů munice.

Se svou rozlohou 170,2 km2 je město Ralsko čtvrté největší město v ČR po Praze, Brně a Ostravě. 

Konec války s sebou přinesl odsun Němců. Území bylo osídleno přibližně 6500 obyvateli. Nacházely se zde osady s převážně sudetoněmeckým obyvatelstvem: Černá Novina (Schwarzwald), Holičky (Hultschken), Hvězdov (Höflitz), Jablonec, Jabloneček (Gablonz), Horní Krupá (Ober Krupai), Křída (Kridai), Kuřivody (Hühnerwasser), Náhlov (Nahlau), Okna (Woken), Olšina (Wolschen), Polohlavy (Halbehaupt), Ploužnice (Plauschnitz), Proseč (Proschwitz), Svébořice (Schwabitz), Židlov (Schiedel), Hradčany (Kummer), Jezová (Jezowai), Vrchbělá, Boreček (Haidedörfel), Chlum (Chlum), Dolní Novina (Böhm. Neuland) a Prosíčka (Prositschka). Po roce 1945 došlo nakrátko k dosídlování novými obyvateli. V roce 1946 však vláda rozhodla o vytvoření vojenského výcvikového prostoru a tak v období 1947-51 bylo opětovně vysídleno i zbylé české obyvatelstvo.

V květnu 1991 opustil Ralsko poslední sovětský voják. Po odchodu sovětských vojsk byl vojenský výcvikový prostor Ralsko v roce 1991 zrušen a 1. ledna 1992 vznikla sloučením devíti osad na jeho bývalém území obec Ralsko. V roce 2006 byla povýšena na město. V roce 1991 přišla do Kuřívod v centru bývalého vojenského prostoru skupina Volyňských Čechů, kteří zde našli nový domov.

V letech 1993 až 2004 proběhla asanace bývalého vojenského prostoru, během které bylo nalezeno a zlikvidováno přes 120 tisíc kusů munice. Nadále probíhá dekontaminace znečistěných půd a podzemních vod. V roce 1995 byla dokončena identifikace majetku a byl zahájen jeho převod obcím a novým uživatelům. Bývalé vojenské budovy jsou postupně demolovány. Vojenské letiště u Hradčan je částečně používáno ke sportovním účelům, natáčely se zde také filmy Tmavomodrý svět a Stalingrad. Na území tankodromu Židlov byla v roce 2000 zřízena obora se záchranným programem zubra evropského. V roce 2013 byl založen Geopark Ralsko, který od roku 2016 získal certifikaci jako Národní geopark a snaží se chránit a interpretovat přírodní a kulturní hodnoty území.